Fotky mého nového "dy ProBook" a recenze

Konečně jsem ve svém nabouchaném rozvrhu času našel aspoň pár volných minut, během kterých jsem dal dohromady fotky svého nového notebooku a napsal jsem k nim krátký text.

Jednoho dne, když jsem se vrátil domů ze školy, viděl jsem na lehátku v předsíni ležet jakousi krabici. Ihned mi došlo, o jakou krabici jde.

I přinesl jsem si jí do pokoje na řádné prozkoumání.

Jen malý kousek izolepy mě dělil od pokladu, který se nacházel uvnitř krabice. Trvalo jen pár sekund a odpor izolepy klesl na nulu a já mohl nahlédnout dovnitř krabice.

Neudržel jsem se a jal jsem se dalšího rozbalování.

Po vložení baterie, zapojení notebooku do elektrické sítě a stisknutí zapínacího tlačítka se notebook sám zapnul. Přivítal mě přívětivý GRUB, který mi nabízel instalaci (v tomto případě spíš však jen závěrečnou konfiguraci) systému SuSE Linux Enterprise Desktop 11. Neváhal jsem a do této instalace jsem se pustil.

Jediné stisknutí mě již dělilo od spuštěného, plně připraveného systému.

Vše bylo nainstalováno a připraveno k použití a tak jsem se jal instalování programů. Jak jsem se ale zhrozil, když jsem zjistil, že SLED11 neumí instalovat programy z One-Click-Install, na které jsem tak zvyklý z OpenSuSE. Doufal jsem, že alespoň instalace přímo z RPM bude fungovat. A taky fungovala, jenomže u drtivé většiny balíčků jsem se dostal do závislostních konfliktů. A když se mi ani po 5 hodinách (!) nepodařilo nainstalovat ani zkompilovat MPlayer, rozhodl jsem se, že dám šanci jinému systému. Když jsem zjistil, že skoro nefunguje zvuk, rozhoupal jsem se ke konečnému kroku. A tak jsem se rozhodl, že na celý disk nainstaluju nejprve Windows 7 a poté doinstaluju OpenSuSE 11.2. A tak jsem také udělal. Nyní mám na svém dy Windows 7 Ultimate 64bit a nejspíše dnes večer budu instalovat i ony OpenSuSE.

A nyní přejdeme k hodnocení. První věc, které si člověk zákonitě všimne, je vzhled. Notebook má lesklé víko, na kterém jsou velmi dobře viditelné otisky prstů. Naštěstí výrobce právě kvůli tomuto jevu dodává i speciální hadřík, kterým se dá víko vyleštit.
Klávesnice je řešena velmi zajímavě, a to tak, že mezi jednotlivými klávesami je několika milimetrová (opět lesklá) přepážka, která zabraňuje například prachu a drobkům dostat se dovnitř NB. Velmi mě také potěšila přítomnost samostatné numerické klávesnice. I normální rozložení kláves, které je u dnešních NB spíše výjimkou, je rozhodně dalším kladným aspektem. Nedostatkem je snad jen absence kontrolky signalizující zapnutý/vypnutý numlock (kontrolka signalizující capslock je umístěna přímo na klávese capslock).
Touchpad je umístěn na první pohled nepřirozeně, protože není ve středu prostoru, ale spíše na levé straně. To, proč je umístěn právě tam, kde je, jsem pochopil až po chvíli - je totiž umístěn přesně pod mezerníkem. Jeho citlivost je velmi dobrá a dá se dodatečně nastavit. Přítomna jsou dvě tlačítka, přičemž linux dokázal emulovat prostřední tlačítko stiskem obou najednou, ale ve Windows jsem tuto možnost ještě nenašel. Plusem je rozhodně i přítomnost zóny pro vertikální rolování.
Porty jsou umístěny jen ze stran a čtečka karet se zvukovými jacky jsou vepředu. DVD mechanika se otevírá na pravou stranu.
Obraz je čistý a podání barev velmi dobré, i když možná úhel pohledu (či jak se tomuto parametru u monitorů říká) je nižší, než bych očekával. Jas se dá nastavit velmi jednoduše jak v linuxu tak i ve Windows.
2MPx kamera je umístěna nad obrazovkou a i když váš obličej osvětluje jen slabé světlo z obrazovky, se snímáním obrazu nemá žádný problém.

Co se výkonu týče, jsem nadmíru spokojen, neboť i velmi náročné procesy, jako je render, který na mém PC zabral i několik hodin, trvají mému novému dy jen zlomek času. Žádné objektivní hodnocení sem prozatím dávat nebudu, snad jen někdy v budoucnu výsledky různých benchmarků.

Celkově jsem s notebookem HP ProBook 4510s (VQ726EA) nadmíru spokojen a mohu říct, že splnil veškerá má očekávání.

http://www.czechcomputer.cz/user_review.jsp?doc=Q1003091333327991682431418773036